Elektroskanzen Čechův mlýn ve Šlovicích


Čeština Dieser Artikel ist auf Deutsch nicht verfügbar Přidat tuto stránku k oblíbeným / do záložek Navštívit stránku Elektroskanzenu Šlovice na Facebooku Vytisknout tuto stránku

OSLAVA 150. VÝROČÍ NAROZENÍ EMILA KOLBENA

V sobotu 8. září 2012 se ve šlovickém elektroskanzenu za účasti zástupců vědeckých, vysokoškolských i průmyslových institucí uskutečnila oslava 150. výročí narození slavného českého elektrotechnika Emila Kolbena. Na oslavu, která proběhla pod záštitou senátora a náměstka hejtmanky Středočeského kraje PhDr. Marcela Chládka, MBA, a jíž se zúčastnil také vnuk Emila Kolbena Jindřich Kolben, navázala mezinárodní vědecká konference „Fenomén Českomoravská Kolben-Daněk – Emil Kolben (1862–1943) a jeho doba“, kterou ve dnech 3.–4. října uspořádalo Národní technické muzeum v Praze ve spolupráci s Regionálním muzeem a galerií Křivoklátska, ČVUT a Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy.


ZA EMILEM KOLBENEM...

Ing. Dr. h. c. Emil Kolben, na jehož počest se oslava konala, byl mužem ohromné životní síly, píle a pracovitosti a patřil k vynikajícím odborníkům v oblasti silnoproudé elektrotechniky. Poté, co na německé technice v Praze vystudoval strojnictví a elektrotechniku a absolvoval následnou jednoroční elektrotechnickou praxi, mu Český zemský výbor udělil Gerstnerovo cestovní stipendium. Budoucí slavný vynálezce cestoval nejprve po elektrotechnických závodech v Evropě, v dubnu 1888 pak přistál v New Yorku, odkud poté podnikal studijní cesty po Spojených státech. V zámoří osobně poznal slavného vynálezce Thomase Alvu Edisona a po vystřídání několika zaměstnání se nakonec stal šéfinženýrem a vedoucím technických kanceláří a laboratoří Edison General Electric Company v Schenectady, N. Y. Během svého působení v Americe zažil Emil Kolben prudký rozvoj silnoproudé techniky a elektrických pouličních drah, na jejichž konstrukci se významně podílel. V roce 1889 ho Nikola Tesla, vynálezce a elektrotechnik pocházející z Rakousko-Uherska, přizval ke zkouškám elektromotorů na třífázový střídavý proud ve své laboratoři Tesla Electric Company v New Yorku. Tato zkušenost přispěla k zaměření Emila Kolbena na střídavý proud a stala se základem jeho celoživotního úspěchu.

Začátkem roku 1892 se Emil Kolben vrátil do Evropy a přijal místo šéfinženýra strojíren Oerlikon v Curychu. Tam český vynálezce významně zasáhl do sporů o to, zda je pro běžnou praxi vhodnější užívat stejnosměrný proud či proud střídavý, a do počátků řešení problému přenosu elektřiny na velké vzdálenosti. V roce 1896 se pak Kolben rozhodl pro návrat do Prahy a spolu s Karlem Bondym založil ve Vysočanech továrnu Kolben a společníci, která vyráběla elektrické stroje a přístroje. V Praze v té době doznívaly spory o stejnosměrný a střídavý proud a E. Kolben, který byl na rozdíl od obhájce stejnosměrného proudu Františka Křižíka poučen stavem sporů ve světě, prosazoval zavádění střídavého proudu. Kolbenova firma rychle rostla. Dispozice i vybavení továrny byly zcela moderní, umožňovaly hospodárnou výrobu a budily pozornost jako výjimečný pokus o kombinaci evropské a americké dílenské praxe. V roce 1898 byla firma s finanční podporou Živnostenské banky přeměněna na Elektrotechnickou akciovou společnost, dříve Kolben a spol. Společnost tehdy vyráběla např. alternátory k napájení tramvají pro pražskou obec, zařízení pro velké elektrárny s parním i vodním pohonem (včetně elektrárny na třífázový střídavý proud postavené v pražských Holešovicích, která byla oficiálně uvedena do provozu v roce 1900), motory, generátory, transformátory či elektrické přístroje. Kolbenovy výrobky se navíc dostaly i za rakouské hranice, a to zejména do Anglie, Francie, Nizozemí, Španělska, Německa a Ruska.

V roce 1921 byla provedena fúze s Českomoravskou strojírnou a vznikla tak firma Českomoravská-Kolben, akciová společnost. Poté, co se k ní roku 1927 přidala ještě továrna Breitfeld-Daněk, akciová společnost, pak už továrny pracovaly pod známým názvem Českomoravská-Kolben-Daněk, akciová společnost (ČKD). Emil Kolben se stal v továrně vrchním ředitelem a místopředsedou správní rady a mohl tak plně uplatnit své technické i komerční schopnosti. Kromě toho Kolben působil i ve správních radách jiných továren, zabýval se rovněž přípravou odborné elektrotechnické literatury, doma i v zahraničí publikoval časopisecké články nejen elektrotechnického, ale i hospodářského zaměření a v neposlední řadě se zajímal také o pražskou dopravu, v níž chtěl prosadit trolejbusy a elektromobily. Od roku 1930 byl Emil Kolben čestným členem Elektrotechnického svazu československého, kde se zabýval tvorbou elektrotechnických norem a předpisů pro Československou republiku. Pražská technika mu při oslavách stého výročí svého založení udělila čestný titul doktora technických věd.

Závěr života tohoto velikána české elektrotechniky byl však tragický. Téměř osmdesátiletý Emil Kolben totiž neunikl fašistické mašinerii. Záhy po okupaci českých zemí v březnu 1939 byl kvůli svému židovskému původu zbaven všech funkcí v ČKD. 9. června 1943 byl pak ve věku 81 let spolu se třemi svými potomky deportován do terezínského ghetta a tam také o necelý měsíc později, 3. července 1943, zemřel. Celkem v období holocaustu zahynulo v důsledku rasového pronásledování 26 členů rodiny Kolbenů. Zatímco závody ČKD patřily k základním pilířům českého průmyslu i v době poválečné, o jejich zakladateli se jako o kapitalistovi nesmělo vůbec mluvit. Teprve po roce 1989 se Emilu Kolbenovi dostává satisfakce: jeho jméno nese jedna ze stanic metra trasy B a ulice v Praze 9 a u příležitosti oslavy 110. výročí založení ČKD mu byla 26. září 2006 odhalena pamětní deska na Vysočanské radnici. Dalšího velkého ocenění a uznání se potom tomuto slavnému vynálezci a podnikateli dostalo právě u příležitosti oslavy 150. výročí jeho narození, která se konala ve šlovickém elektroskanzenu.


VE VÍRU OSLAV...

Nejvzácnějším hostem slavnosti byl Ing. Jindřich Kolben, CSc., zanedlouho 86letý vnuk Emila Kolbena, který se svou rodinou přicestoval z bavorského Mnichova. Z řady zástupců vysokoškolských a průmyslových institucí, kteří se akce zúčastnili, hrál klíčovou úlohu především doc. Ing. Daniel Hanus, CSc., který z pozice předsedy výboru Asociace strojních inženýrů ČR (ASI ČR) předal Jindřichu Kolbenovi spolu s jeho tajemníkem a přítelem Ing. Václavem Daňkem, CSc., významné ocenění za jeho celoživotní inženýrské dílo. „Medaile, kterou jsme mu s panem Ing. Daňkem předali, je nejvyšším vyznamenáním Asociace strojních inženýrů České republiky a nese jméno geniálního inženýra Leonarda da Vinci. Medaile byla zhotovena ke 20. výročí založení ASI ČR a je udělována nejvýznamnějším osobnostem jako uznání jejich přínosu pro rozvoj vědy a techniky v oblasti strojního inženýrství a také za zásluhy o rozvoj Asociace strojních inženýrů v České republice,“ upřesnil doc. Hanus. Ten je rovněž předsedou Českého svazu vědeckotechnických společností, sdružujícího 68 vědeckotechnických a inženýrských společností s více než 100 000 individuálními členy, dále zastává funkci prezidenta Odborné společnosti letecké ČR a na Fakultě dopravní ČVUT v Praze působí jako vedoucí ústavu letecké dopravy. „S panem Ing. Kolbenem se znám již řadu let a jsem jeho kolegou. Oba jsme letečtí inženýři, kteří celý profesní život věnovali vývoji letadlových turbínových motorů,“ prozradil ještě doc. Hanus, který ve svém krátkém projevu proneseném na slavnosti ocenil celoživotní přínos J. Kolbena k vývoji letadlových turbínových motorů za jeho působení v Československu i ve firmě MTU v Mnichově.

Celou akci moderoval sám majitel elektroskanzenu Ing. Petr Čech Obr. 1: Celou akci moderoval sám majitel elektroskanzenu Ing. Petr Čech Ing. Kolben přebírá z rukou doc. Hanuse medaili Leonarda da Vinci Obr. 3: Ing. Kolben přebírá z rukou doc. Hanuse medaili Leonarda da Vinci
Ing. Jindřich Kolben se svojí chotí Obr. 2: Nejvzácnějším hostem oslavy byl Ing. Jindřich Kolben se svojí chotí Manželé Kolbenovi měli z předané medaile a diplomu velkou radost Obr. 4: Manželé Kolbenovi měli z předané medaile a diplomu velkou radost

Vedle doc. Hanuse a Ing. Daňka, rovněž působícího na pražském ČVUT, vystoupil na oslavě se svým zasvěceným příspěvkem také Ing. Jan Havelka, který celý život pracoval v ČKD a po roce 1989 se stal generálním ředitelem tohoto podniku. Klíčové informace vztahující se k životu Emila Kolbena a k jeho působení v elektrotechnickém průmyslu připomněla ve své řeči historička prof. PhDr. Marcela Efmertová, CSc., která se na katedře ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze věnuje spolu s Ing. Janem Mikešem, jenž byl ve Šlovicích rovněž přítomen, dějinám elektrotechniky. Za Národní technické muzeum vystoupil na slavnosti jeho vědecký tajemník PhDr. Miloš Hořejš a za Skupinu ČEZ Ing. František Vybíralík, CSc. Jiný úhel pohledu přinesl ve svém projevu věhlasný český chirurg prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc., který mimo jiné připomněl, že moderní medicína včetně vyšetření, jako je CT nebo magnetická rezonance, by bez elektrického proudu byla nemyslitelná. Chybět nemohl ani senátor PhDr. Marcel Chládek, MBA, který nad oslavou i nad celým elektroskanzenem převzal záštitu.


Video: Projev Ing. Jindřicha Kolbena
AUDIOZÁZNAMY DALŠÍCH VYBRANÝCH PROSLOVŮ: Pokud na odkaz kliknete levým tlačítkem myši, zvukový soubor se otevře v přehrávači, který je ve Vašem počítači přednastaven. Chcete-li si soubor stáhnout, klikněte prosím na odkaz pravým tlačítkem a zvolte Uložit cíl jako... (v Internet Exploreru), příp. Uložit odkaz jako... (v Mozille Firefox a v Google Chrome).



Druhým vrcholem slavnosti – po předání medaile Leonarda da Vinci – bylo vystoupení Karla Huňka, předsedy Společnosti za pozitivní přístup k životu. Ten totiž Jindřichu Kolbenovi předal nobilitační glejty pro něj a in memoriam i pro jeho děda Emila Kolbena, jimiž byli coby „šlechticové ducha a technického umu“ povýšeni na rytíře Řádu duševních rytířů Modré růže. A jako takoví oba symbolicky obdrželi také svůj erb. Dostalo se jim tak stejné pocty jako Karlu Hynku Máchovi, Emě Destinové, Karlu Čapkovi, Miroslavu Zikmundovi, světovému šlechtiteli růží Josefu Havlovi či v letošním roce též siru Nicholasi Wintonovi. Karel Huněk při této příležitosti rovněž představil po několikaměsíční práci sochu s názvem Pozitivní energie Emila Kolbena a českých vynálezců, kterou zhotovil jako poctu Emilu Kolbenovi. „Klenot na vrcholu objektu symbolizuje pozitivní energii českých hlav, srdcí, mozků a rukou na houpačce, propadlišti temných sil historie i současnosti. Dalším klenotem je královská koruna Emila Kolbena a českých hlav, prstenec zdobený ‚sinusovým‘ střídavým proudem a 24 drahými kameny,“ upřesnil. Představená socha i erby Emila Kolbena a jeho vnuka Jindřicha budou uloženy a vystaveny v Muzeu heraldiky a historie České Kanady – Galerii osobností na Vlčickém Dvorci.

Karel Huněk, předseda Společnosti za pozitivní přístup k životu, hovoří k manželům Kolbenovým Obr. 5: Karel Huněk, předseda Společnosti za pozitivní přístup k životu, hovoří k manželům Kolbenovým Erb udělený in memoriam Emilu Kolbenovi Obr. 7: Erb udělený in memoriam Emilu Kolbenovi
K. Huněk předává Jindřichu Kolbenovi jeho erb Obr. 6: K. Huněk předává Jindřichu Kolbenovi jeho erb K. Huněk se svojí sochou k poctě Emila Kolbena Obr. 8: K. Huněk se svojí sochou k poctě Emila Kolbena

Uvedené slavnostní akty a vystoupení řady odborníků doplnil a zpestřil bohatý kulturní program. Návštěvníky pobavila například lidová krojovaná muzika nebo western show Vladimíra Špáni, která proběhla na zeleném ostrůvku vedle mlýna. V rámci slavnosti se také konal křest nového, v pořadí již pátého vydání úspěšné knihy s názvem Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla, kterou napsala Jaroslava Pechová a obrazovou přílohou opatřil fotograf Milan Richtermoc, a k přítomným pronesl pár slov i dr. Milan Holub, autor knihy Čriepky od Berounky. Nechybělo přitom ani chutné občerstvení. Všichni návštěvníci oslavy, jejíž důležitost podtrhla účast mnoha významných osobností, se shodovali, že celá akce, věnovaná jedné z nejvýznamnějších osobností dějin české elektrotechniky, se opravdu povedla. Závěrem lze zopakovat moudrá slova senátora Chládka: „Národ, který si neváží své historie, vzdělání a lidí, kteří něco dokázali, je předurčen k zániku.“

Tance v podání žen v krojích hlavní program oslavy zpestřily a odlehčily Obr. 9: Tance v podání žen v krojích hlavní program oslavy zpestřily a odlehčily Pro návštěvníky byly v areálu elektroskanzenu připraveny stánky s občerstvením Obr. 11: Pro návštěvníky byly v areálu elektroskanzenu připraveny stánky s občerstvením
Publikum se dobře bavilo Obr. 10: Publikum se dobře bavilo Dokonalou western show předvedl Vladimír Špáňa Obr. 12: Dokonalou western show předvedl Vladimír Špáňa


Zdroje fotografií: archiv autora (obr. 3, 5, 10 a 11), Ing. P. Čecha (obr. 6) a Společnosti za pozitivní přístup k životu (obr. 7 a 8), fotogalerie na stránkách Rakovnického deníku (obr. 1, 2, 4, 9 a 12)
Zdroj zvukových záznamů: http://www.sinagl.cz


Tento článek byl vytištěn z internetových stránek Elektroskanzenu Čechův mlýn ve Šlovicích, http://www.elektroskanzen-slovice.cz.
© David Kozler, 2008–2012